Návrh, simulace deformací, příprava výroby a realizace všech konstrukcí a obrobených tvarů.
Návrh a výroba plexisklových krytů.
Návrh a výroba bezpečnostní vitríny "Dalimilovi kroniky" s automatickou chadicí jednotkou a odvlhčováním.

Místo: Pavilon České republiky, Miláno, Itálie 
Autor : Jan Tůma, Jindřich Ráftl, Miroslav Kukrál
Rok : 2014
Fotografie : Jan Mastník
Produkce: Full Capacity s.r.o.

 

 

Situace

Výstavní prostor pro dočasné expozice Krajů a partnerů účasti ČR na EXPO 2015 je umístěn v 1.NP českého pavilonu. Z ochozu centrálního atria se otevírají dva vstupy do místnosti o výměře 71,3m2 čtvercového půdorysu. Protější stěna je prosvětlena jižním světlem skrze trojici francouzských oken.

Vzhledem k velkému počtu vystavovatelů v rámci této expozice a jejich rozdílným požadavkům na způsob instalace je ponechána většina plochy volná, nebo konfigurovatelná. Platformy jsou buď pevně zavěšené na stěny nebo řešené jako mobilní výstavní plochy, které je možno v případě potřeby umístit mimo expozici. Mezi vstupem a východem vymezuje výstavní prostor příčka, řešená jako základ pro variabilní police. Instalace nemá jednoznačně vymezený směr návštěvní prohlídky.

Konstrukce

Organicky tvarované hmoty vznikly pokročilou simulací v 3D softwaru, což usnadňuje výrobu těchto komplexních tvarů. 3D frézované jádro je na povrchu kryto laminátovou skořepinou. Tato technologie byla vyvinuta ve spolupráci s architektem Zdeňkem Fránkem. Výstavní plochy jsou omyvatelné a demontovatelné. Zakrývají technologická zázemí pro osvětlení a elektrické rozvody. U exponátu fragmentu Dalimilovy kroniky je pak uvnitř platformy ukryta oběhová soustava chlazená Peltierovým článkem s odvlhčovačem.

Interpretace sdělení

Dynamické ztvárnění instalace odkazuje k hlavnímu tématu českého pavilonu, kterým je voda. Ta určila prostorové vztahy a koncept erozivního působení na pevnou hmotu platforem. Tvary jsou koncipovány a skrze digitální fluidní simulaci deformovány podle předobrazu pískovcových útvarů, známých v české krajině. Postupné vrstvení sedimentů v jejich složení a délce etap určuje různé fyzikální vlastnosti jednotné stratifikace, závazné pro všechny hmoty instalace. Specifické erozní působení čteme na útvarech vždy ve stejné výšce.

 

 

Rozmanitost tvarů, které dokážou svým působením erozní činitelé v přírodě vytvořit, nás inspirovala k obrácení procesu, kdy z pískovcových bloků dílem sochařů vznikají skulptury. Necháváme simulované proudění erodovat lidskou rukou vytvořené objekty. Díky digitální simulaci jsme schopni napodobit procesy sedimentace a erozi pískovců, které probíhaly po miliony let a daly vzniknout typickým krajinným útvárům pískovcových měst.